délka

Délka je jedna ze základních fyzikálních veličin. Pomocí délky se vyjadřuje vzájemná poloha a rozprostraněnost objektů v prostoru. Délka jako fyzikální veličina vychází z geometrického pojmu délky jako míry ohraničené části křivky. Závisí však také na fyzikálním chápání prostoru a jeho relativnosti.

V běžném nefyzikálním použití se délkou charakterizuje velikost nejdelšího rozměru určitého tělesa či abstraktního objektu, tedy přímou vzdálenost dvou jeho krajních bodů. Ostatní délkové charakteristiky mají speciální názvy.

Délka v běžném použití

U jednorozměrných objektů (např. úsečka, spojnice bodů; strana, úhlopříčka, těžnice nebo jiná významná úsečka plošného útvaru; hrana, tělesová úhlopříčka, těžnice nebo jiná významná úsečka tělesa apod.) je délka jeho jediným rozměrem. U vícerozměrných objektů (dvourozměrných ploch a trojrozměrných těles) je jako délka označován zpravidla větší resp. největší rozměr. V praxi se pak uplatňuje rozlišení rozměrů těles na

  • šířku
  • tloušťku
  • výšku
  • hloubku

podle různých kritérií:

  • poměrů rozměrů,
  • orientace stran tělesa vůči pozorovateli a
  • orientace stran tělesa vůči zemi.

O "délce" nehovoříme v případě shody všech kolmých rozměrů objektu (např. čtverec, kruhkrychle nebo koule) nebo u tělesa s nepříliš větším třetím rozměrem ("výškou") , než dva shodné.

Základní jednotka v SI: metr, značka m

  • Další jednotky
    • dekadické násobky a díly: kilometr (km), decimetr (dm), centimetr (cm), milimetr (mm), mikrometr (μm), ångström (1 Å = 10−10 m)
    • přirozené jednotky délky: Planckova délka, atomová jednotka délky a0 (= Bohrův poloměr)
    • jednotky v astronomii: astronomická jednotka (AU, UA, au), světelný rok (ly), parsec (pc)
    • anglo-americké jednotky: palec, stopa, yard, míle, námořní míle
    • starší, dnes nepoužívané jednotky: sáh, loket, versta, bara, decimo …

Měření délky

Měřicí nástroje a přístroje délky jsou