asfalt

Asfalt patří mezi živice, které se vyskytují v přírodě buď samostatně nebo ve spojení s jinými látkami, zejména v geologických vrstvách, které jsou známé jako naftonosné . Také se získává z jako zbytkový produkt po . Jedná se o nejhustší složku ropy s nejvyšším bodem varu. Často se využívá při výrobě asfaltového pro stavbu silnic, ale jeho využití je rozmanité, zejména díky tomu, že taje při teplotě mezi 70 až 100 °C.

Existují různé druhy asfaltu, včetně přírodního, kamenouhelného, hnědouhelného, dehtového a umělého asfaltu. Asfalt je živičnatá látka skládající se z uhlíku, vodíku, kyslíku a někdy i dusíku. Je rozpustný v diethyletheru, sirouhlíku, terpentýnovém oleji a dehtových olejích. Dělí se na přírodní a umělý asfalt.

Přírodní asfalt neboli skálová pryskyřice je zařazován mezi horniny, konkrétně do kategorie zemních pryskyřic. Může mít pevný charakter s tvrdostí soli kamenné nebo se vyskytovat v kapalné formě. Je černý nebo černohnědý, má mastný lesk a hustotu v rozmezí 1,1 až 1,2 g/cm³. Vydává charakteristický zápach po živici (bitumenu), taje při teplotě asi 100 °C, snadno se zapaluje a hoří svítivým a silně kouřícím plamenem.

Umělý asfalt se získává hlavně frakční destilací z ropy vroucí při 525 °C.

Asfalt se hojně využívá ve stavebnictví, především v dopravním stavitelství jako pojivo v asfaltovém betonu pro výstavbu silnic, chodníků a dalších dopravních infrastrukturních prvků. Kromě toho se používá k výrobě střešních krytin a izolací či jako složka do hydroizolačních tmelů.

Přihlášení k vašemu účtu

asfalt