cement
Cement je pojivo používané ve stavebnictví k výrobě betonu a malt.
Hlavní složkou cementu je portlandit, který se získává spalováním vápence s jílem či pískem a případnými příměsemi při vysokých teplotách. Existuje několik typů cementu, které se liší v použitých surovinách a procesu výroby. Norma EN 197-1 cementy dělí podle složení na:
| Druh cementu | Označení | Popis | Vlastnosti |
|---|---|---|---|
| I | Portlandský cement | Obsahuje portlandský cement a nejvýše 5 % dalších příměsí | Rychlý nárůst pevnosti, vysoké hydratační teplo |
| II | Portlandský směsný cement | Portlandský cement a nejvýše 35 % dalších jednoduchých příměsí | Vlastnosti závisí na příměsi |
| III | Vysokopecní cement | Portlandský cement a větší množství vysokopecní strusky | Pomalý nárůst pevnosti, nízké hydratační teplo, vysoká odolnost v agresivním prostředí |
| IV | Pucolánový cement | Obsahuje portlandský cement a větší množství pucolánu | Pomalý nárůst pevnosti, odolnost v mokrém prostředí, odolnost vůči mořské vodě |
| V | Směsný cement | Obsahuje portlandský cement a větší množství vysokopecní strusky a pucolánu nebo popílku | Nízká pevnost, hodí se nenáročné a podkladové konstrukce |
Portlandský cement, nejrozšířenější druh cementu pro výrobu betonu a malty, obsahuje kombinaci alkalických zemin vápníku, oxidů křemíku a hliníku. Výroba tohoto cementu a podobných materiálů zahrnuje spalování vápence (jako zdroje vápníku) s jílem nebo pískem (zdroj křemíku), což vytváří slinek. Během procesu mletí se ke směsi přidává sádrovec jako regulátor tuhnutí. Po smísení s vodou začne výsledný prášek hydratovat a tím tuhnout.