ColorLab
![]() |
ColorLab - barevný svět pod lupouColorLab je místo, kde se v barvách konečně vyznáte. Najdete zde praktické návody, přehledy odstínů a odborné rady, díky nimž vyberete ten pravý tón pro každý projekt – snadno a bez odhadování. Od základních barevných škál přes mezinárodní standardy RAL a NCS až po originální OEM odstíny pro automobilový průmysl. Vše přehledně, srozumitelně a pro každého. Ukážeme Vám rozdíly mezi jednotlivými typy nátěrů, poradíme s výběrem vhodného odstínu pro konkrétní použití a upozorníme na časté chyby, které stojí zbytečný čas i peníze. K tomu přidáme inspiraci z praxe – od renovací až po technické aplikace. Náš ColorLab zkrátka ušetří čas, nervy i zbytečné náklady každému, ať už řešíte výmalbu pokoje, opravu fasády, nátěr plotu, drobný nástřik, nebo pracujete na technickém projektu, pomůže Vám trefit barvu napoprvé. |
|
⚠️ UPOZORNĚNÍ Odstíny jednotlivých vzorníků a vzorkovnic zobrazené na těchto stránkách mají pouze orientační charakter ! ֍ Odstíny v elektronické podobě nemohou být nikdy věrně reprodukovány.
֍ Doporučujeme nastavit jas, kontrast, barvy a jejich sytost na vašem monitoru na základní tovární hodnoty, případně nastavte tón podsvícení na neutrální bílé denní světlo (4000 K), pro co nejmenší zkreslení.
֍ Pro přesnou informaci si vždy vyžádejte originální tištěný vzorník.
֍ Za nevhodné použití elektronického vzorníku neneseme odpovědnost.
|

Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Trocha historie – proč vůbec existuje teorie barevBarvy dokážou ovlivnit naše pocity, působit realisticky nebo předávat konkrétní sdělení. Vnímáme je jako proměnlivý jev – mají fyzikální i významovou rovinu, ale i přes svou komplexnost se dají dobře pochopit a popsat. První ucelený pohled na barvy nabídl Isaac Newton, který v roce 1665 pomocí hranolu rozložil světlo na spektrum a uspořádal jej do barevného kruhu. Barvy vedle sebe se harmonizují, barvy naproti sobě jsou doplňkové a vytvářejí silný kontrast. Barvy dokáží vyvolávat emoce, reprezentovat realitu nebo dokonce zprostředkovat konkrétní informace. Barvu můžeme vnímat jako proměnlivý fenomén, jak po fyzické, tak po sémantické stránce, což ale neznamená, že by byla nepochopitelná nebo nevysvětlitelná. Oproti tomu barvy ležící naproti sobě jsou doplňkové a jejich kontrast je maximální, přičemž jejich barevné teploty jsou opačné. Výběr těchto barev závisí na požadovaném dojmu či povaze kompozice.
![]() Chceme-li správně pracovat s barvami, je třeba pochopit jejich podstatu a principy jejich fungování. Jednou z nejvýznamnějších barevných teorií je ta od Johanna Wolfganga von Goetha, publikovaná v roce 1810 v díle Teorie barev. Goethe zde popisuje své poznatky o lidském vnímání a zkoumá různé barevné jevy, jako jsou barevné stíny, lom nebo achromatismus.
Goetheho teorie, experimentální a symbolická, byla fyziky odmítnuta ve prospěch Newtonových myšlenek. Přesto jeho přístup k barvě zahrnující psychologii a symboliku stále ovlivňuje obory jako umění a design.
Goethe dokonce vytvořil schéma lidské mysli, ve kterém jednotlivým barvám přisoudil specifické významy a emoce. V jeho výzkumu se barevné spektrum propojilo s lidskými temperamenty, což vedlo k vzniku „Růže temperamentů“, která přisuzovala každé barvě určité charakterové vlastnosti.
|





