borovice

Borovice

(Pinus, čeleď Pinaceae)

Botanický popis

Borovice je rod jehličnatých stromů a keřů z čeledi borovicovitých (Pinaceae). Jsou to většinou stromy s pravidelně vyvinutou kuželovitou korunou, později koruna často řídká, nepravidelná. Větve jsou v přeslenech, kůra bývá tlustá, šupinatá až deskovitě rozpraskaná, často červenohnědá.

Jehlice jsou většinou ve svazečcích (po 2, 3 nebo 5, výjimečně 1), dlouhé 3–25 cm, tuhé, většinou s voskovým povlakem. Plodem jsou šišky, které dozrávají obvykle 2. rok po opylení, u některých druhů se otevírají až po požáru (serotinní druhy). Semena mají většinou výrazné křídlo pro šíření větrem.

Druhy

Rod Pinus zahrnuje více než 110 druhů, které lze rozdělit do dvou hlavních skupin: tvrdé borovice (např. Pinus sylvestris – borovice lesní, Pinus nigra – borovice černá) a měkké borovice (např. Pinus strobus – borovice vejmutovka). Kromě těchto základních druhů jsou běžné i borovice kleč (Pinus mugo), borovice limba (Pinus cembra), borovice bankasova (Pinus banksiana) a řada exotických druhů.

Nejznámější druhy v ČR:

• Borovice lesní (Pinus sylvestris)
• Borovice černá (Pinus nigra)
• Borovice kleč (Pinus mugo)
• Borovice limba (Pinus cembra)

Rozšíření

Borovice je rozšířena na celé severní polokouli, od arktického pásma až po subtropy. V Evropě je dominantní zejména borovice lesní, která je přirozeně rozšířená od západní Evropy až po Sibiř. V Severní Americe je největší rozmanitost druhů. Některé borovice rostou i v horách, na dunách, na rašeliništích nebo v suchých stepních oblastech.

Využití

Borovice má všestranné využití – dřevo, pryskyřice, krajina, lékařství i okrasné účely. Nejčastěji se využívá pro stavebnictví, výrobu nábytku, celulózy, papíru, železničních pražců, ale také jako palivo. Pryskyřice je surovinou pro výrobu terpentýnu a kalafuny.

Lesnictví

Borovice je jednou z nejdůležitějších hospodářských dřevin. Roste rychle, snáší chudé půdy a sucho. V ČR byla v minulosti preferována pro obnovu vytěžených holin, což vedlo k jejímu rozšíření i na nevhodná stanoviště. Její dřevo je měkké, dobře opracovatelné, používá se na stavby, trámy, krovy, podlahy, ploty, mosty apod. V poslední době je borovice v lesnictví kritizována kvůli náchylnosti k chorobám a škůdcům, zejména v nižších polohách.

Ekologický význam

Borovice tvoří rozsáhlé lesy, které zajišťují stabilitu půdy, brání erozi, zadržují vodu a vytvářejí specifické biotopy pro mnoho živočichů i rostlin. Některé druhy jsou pionýrské a osidlují krajinu po požárech, těžbách nebo v extrémních podmínkách. Šišky a semena slouží jako potrava ptákům a savcům (např. křísek, veverka).

Ozdobné použití

Mnohé druhy a kultivary borovic jsou oblíbené v parcích, zahradách i městské zeleni. Oblíbené jsou zejména zakrslé borovice (Pinus mugo, Pinus parviflora), často se využívají i v bonsajích. Díky výrazné kůře a tvaru koruny jsou esteticky hodnotné i v solitérách.

Použití ve stavebnictví

Borovicové dřevo je světlé, pružné, snadno opracovatelné. Používá se např. na:

• Střešní konstrukce (krovy, trámy)
• Podlahové palubky
• Okna, dveře, schodiště
• Dřevěné fasády a ploty
• Výroba palet, bednění, obalových materiálů
• Venkovní mobiliář (lavičky, altány, pergoly)
• Nábytek, zejména rustikální

Ve Skandinávii je borovice hlavní dřevinou pro stavbu dřevěných domů (např. švédské a finské roubenky).