čepel

Čepel je část nástroje, zbraně nebo stroje s ostřím, která je určena k prorážení, sekání, krájení nebo škrábání povrchů nebo materiálů. Čepele jsou obvykle vyrobeny z materiálů, které jsou tvrdší než ty, na které mají být použity. Historicky lidé vyráběli čepele z odlupujících se kamenů, jako je křemen nebo obsidián, a z různých kovů, například z mědi, bronzu a železa. Moderní čepele se často vyrábějí z oceli nebo keramiky. Čepele jsou jedním z nejstarších nástrojů lidstva a stále se používají k boji, přípravě jídla a dalším účelům.

Vyskytuje se jako část zbraně (např. meč, šavle, píka, halapartna, kord, rapír, dýka) , nástroje (kupř. nůž, sekera, mačeta, nůžky, pila, kosa, žiletka). Čepele se používají i v mnoha strojních zařízeních a v nejrůznějších oborech lidské činnosti (strojní nůžky, lékařské skalpely, travní sekačky či obráběcí nože pro obráběcí stroje a nástroje apod.). Čepel tak slouží k sekání, krájení, bodání, řezání, třískovému obrábění atp.