závitník

Závitník je nástroj sloužící k ručnímu i strojnímu řezání vnitřních závitů ve válcovém otvoru. 

Obvykle se pro ruční vytvoření vnitřního závitu používá sada dvou nebo tří závitníků, které za pomoci vratidla postupně vyříznou požadovaný závit (označeny jsou obvykle jedním a dvěma proužky, kalibrační závitník je bez proužku). První závitník závit předřeže a bere 60 %, druhý závitník řeže 30 % a třetí dořezává 10 %materiálu a kalibruje. Pro řezání závitů v průchozích otvorech v průmyslové výrobě bývá použit jediný závitník (strojní závitník nebo maticový závitník), umožňující dokončit operaci bez výměny nástroje.

Závitník má tvar šroubu, na kterém jsou vytvořeny břity pomocí jedné až osmi šroubovitých nebo přímých drážek. Která také slouží pro odvod vznikající třísky. Závitník je zakalen na vysokou tvrdost, vyroben může být z nástrojové oceli nebo z oceli rychlořezné. Někteří výrobci dodávají i závitníky z tvrdokovu ( slinutého karbidu ). Povrchová úprava může být bez, i s otěruvzdorným povlakem.

Závitníky je třeba během řezání závitu mazat mazivem dle druhu zpracovávaného materiálu - spektrum vhodných maziv je široké, od mýdlové směsi pro řezání do hliníku a duralu po řepkový olej pro řezání do ocelí. Při řezání závitů v litině se používá stlačený vzduch.